Dělníček

Oboustranný obraz Dělníček patří k raným malířským pracím Miloslava Chlupáče vzniklým v době, kdy se jeho umělecký výraz formoval pod vlivem setkání s francouzským moderním uměním a kubistickou sbírkou Vincence Kramáře. Pracoval tehdy v továrně, avšak na podzim roku 1944 získal uměleckou licenci, která mu umožnila zaměstnání opustit a věnovat se malířské tvorbě v Polabí. Své obrazy z této doby považoval za soukromou záležitost a neusiloval v nich o věrný záznam skutečnosti, ale spíše o zachycení představ a vzpomínek. Dělníček tak symbolicky ztvárňuje autoportrét, který propojil lidskou figuru s geometrizovanou krajinou a motivy průmyslového prostředí, naznačeného továrními komíny. Postava držící kleště a řemenici odráží dobový důraz na práci, techniku i proměňující se charakter moderní civilizace. Zjednodušená kubizující malba navazuje na civilistní tendence a zájem o moderní svět s důrazem na redukci tvarů a pevnou konstrukci prostoru. Na rubové straně je zachycena švadlena soustředěná na svou práci. Dílo dokládá období autorova hledání, kdy se vyrovnával s aktuálními společenskými podněty i moderními výtvarnými směry, než se později obrátil k sochařství, v němž dosáhl svého nejvýraznějšího projevu. Bylo reprodukováno (J. Chlupáč: Miloslav Chlupáč, Praha 2015, obr. str. 104) a prezentováno na výstavě (Miloslav Chlupáč, Galerie U Betlémské kaple, Praha, 22. 10. – 25. 11. 2015). Je označeno autorským evidenčním číslem O-083. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a J. Chlupáčem, autorovým synem. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.