Tato senzuální kytice plná pestrých polních a zahradních květů je typickým příkladem poválečné tvorby Vincence Beneše, v níž se autor vrací k expresivnějšímu koloritu a odvážné pastózní malbě. Středu kompozice dominuje kónická váza se záplavou lučních květin, mezi nimiž rozeznáváme červené vlčí máky, žluté a drobnější bílé kopretiny a růžové tulipány, položené na načervenalém stole se „špálovsky“ modrým pozadím. Použití hutnější vrstvy oleje a rychlý štětcový rukopis, v němž výtvarník vědomě rezignoval na detailní propracovanost ve prospěch barevné i hmotové imprese, naznačují Benešovo mistrovství ve zvládnutí malířské hmoty i jeho hluboký vztah k motivu čerstvých květin, který zpracovával opakovaně po celý život. Sběratelskou hodnotu díla zvyšuje jeho původ přímo z rodiny autora. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. B. Ropkovou, Ph.D., v jejímž připravovaném soupisu bude dílo uvedeno.