Děti s drakem

Scéna podzimních radovánek na obraze Děti s drakem je ukázkou brilantní malířské tvorby Josefa Čapka, v níž se naplno rozvinula jeho charakteristická poetika dětského světa. Dvě děti pouští papírového draka, jemuž autor přisoudil schematický usměvavý obličej a který se vznáší ve vířících oblacích nad stylizovanými střechami domků. Celá scéna je pojata s typickou čapkovskou jednoduchostí a hravostí, ale zároveň s výraznou expresivitou v práci se štětcem. Dynamické víry oblohy kontrastují s pevnými liniemi architektury a dětskou bezstarostností. V kontextu Čapkova díla patří tento obraz k jeho ikonickým motivům, jimiž od poloviny dvacátých let soustavně vyjadřoval čistotu a bezprostřednost dětského pohledu na svět. Inspiraci čerpal z lidového umění, hraček a vlastní teorie „nejskromnějšího umění“, kterou formuloval už v roce 1920. Na přelomu dvacátých a třicátých let se soustavně věnoval dětským motivům zejména technikou pastelu. Tato díla vystavil ve Feiglově galerii v roce 1935 a také na Bienále v Benátkách. Namaloval i několik olejomaleb přímo s motivem dětí pouštějících draka s podobnou kompozicí, z nichž jedna je dnes součástí pařížského Centre Georges Pompidou (inv. č. JP 706 P). Čapkovi nešlo o pouhou ilustraci dětské hry s drakem, ale o symbolické vyjádření vztahu mezi lidským a kosmickým řádem. Papírový drak, vznášející se vysoko na tenkém provázku a ovládaný dětskýma rukama, se stává prostředníkem mezi zemí a vesmírem. Obraz Děti s drakem tak propojuje zjednodušenou kreslířskou stylizaci s moderním výrazem a rodí se z něj jedinečný vizuální jazyk, v němž se prostota mění v nástroj filozofické výpovědi a humanistického poselství. Dílo pochází ze sbírky prvorepublikového továrníka Františka Trägera, který jej získal přímo od autora. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. P. Pečinkové, CSc. (cit.: „[…] Tento obraz náleží do tzv. dětské periody z přelomu dvacátých a třicátých let, která vrcholí známým souborem pastelů Na dětský motiv, které byly reprodukovány. V tomto období vytvořil Josef Čapek i několik olejů s podobnými náměty a kompozičním řešením. […]“ ).