Ráno u Ramsau

Adolf Chwala se narodil v Praze, dlouhou dobu byl však vnímán jako rakouský krajinář a teprve relativně nedávno byl správně kontextualizován i v českém malířství. Zde se představuje prací nesoucí v mnoha ohledech charakteristický rukopis v rámci jeho oblíbené tematiky. Alpy, přesněji alpské řeky a jezera, byly prostřednictvím výtvarného umění známy českému publiku již díky biedermeierovské tradici Augusta Bedřicha Piepenhagena a Josefa Navrátila, a to simultánně s plátny rakouských a německých autorů obesílajících pražské výstavy – neopomenutelným autorem při etablovaní této tematiky v českých zemích byl i Maximilián Haushofer, Chwalův učitel původem z Mnichova. Horskou tematikou se Chwala zabýval již záhy, ovšem jako dominantní proud se u něj prosadila až po přestěhování do Vídně. Prostřednictvím alpských štítů a zurčících vysokohorských bystřin dokázal s pozoruhodnou detailností zachytit mnohdy až geologicky přesně skaliska a masivy, přičemž vždy velice dbal na zachycení nálady a postupem času stále víc směřoval k realistickému podání.
I představované dílo, setrvávající stále v poloze ideální komponované krajiny s jasně definovanými obrazovými plány, patří k této skupině prací, tvořící pohledy na divoké řeky protékající při úpatí alpských velikánů. Chwala si i zde dal záležet na detailu, přesném vystižení tvarů a povrchů jednotlivých předmětů a přírodnin – zároveň sem včlenil i člověka, rybáře s nahozenou udicí, jehož přítomnost propůjčuje výjevu měřítko a dodává okolní přírodě na monumentalitě. Prezentováno ve vkusném dobovém rámu. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. Š. Leubnerové.