Citový život (Velká láska s psíkem)

Dílo Citový život (Velká láska s psíkem) vzniklo v roce 1965 jako součást menšího souboru nesoucího název Citový život , který tematicky navazoval na zásadní cyklus Apokalypsa (1964–1965). V něm se Koblasa zabýval vizuální interpretací biblických motivů a existenciálních otázek, přičemž právě tato etapa představovala jeden z vrcholů jeho malířské tvorby před emigrací. Zároveň shrnovala předchozí zkušenosti s informelní estetikou, kterou v polovině šedesátých let proměňoval v expresivně figurální struktury. Série Citových životů tvoří užší celek, v němž se deformovaná figura prolíná s osobní ikonografií – groteskní i tragickou zároveň – a otevírá prostor pro vyjádření intimních rovin autorova života v kontextu dobové naléhavosti.
V tomto obraze se dynamicky protínají barevné vrstvy a lineární zásahy, jejichž rytmus evokuje motiv kříže a volně odkazuje k biblické ikonografii, přetavené však do bytostně vypjaté formy. Propojení oleje a emailu na hobře dokládá Koblasovu neutuchající potřebu experimentu i snahu hledat nové výrazové prostředky mimo konvenční postupy své generace. Prudce vryté linie narušují tělesnost figur a proměňují je v dramatickou strukturu oscilující mezi destrukcí a znovuzrozením, čímž odrážejí autorovo citové rozpoložení i jeho nervní, existenciálně podmíněnou citlivost. Výrazný červený motiv „psíka“ v dolní části obrazu ostře kontrastuje se zemitými tóny centrální figury, která ovládá celý prostor plátna a může být vnímána jako zosobnění samotného „citového života“ umělce. Nečekaný námět, provokativně spojený s ironickou zkratkou titulu, odráží dadaistické kořeny skupiny Šmidrů a jejich podvratný přístup k vysokým uměleckým žánrům. Zároveň vnáší do díla něhu, hravost a ironicky podanou radost, které se v Koblasově tvorbě prolínají s tragickým patosem a existenciálním dramatem.
Obraz je tak nejen dokladem Koblasovy příslušnosti k českému informelu a umělecké generaci šedesátých let, ale současně i důkazem jeho originality v hledání nové figurace, v níž se proplétají archetypální mýty, náboženské odkazy a osobní symboly. Dílo představuje jedinečné svědectví o období, kdy se Koblasa definitivně posouval od abstraktní textury k expresivnímu figurálnímu výrazu, jenž se stal určujícím rysem jeho další malířské i sochařské tvorby až do emigrace do severního Německa v roce 1968.
Prezentováno v rámci autorových samostatných výstav (Jan Koblasa: Sochařská a malířská tvorba z 60. let, Galerie Longa, Praha, 11.–25. 4. 1996, kat. č. 3; Výstava prací Jana Koblasy z let 1958–1965, Galerie Československého spisovatele, Praha, leden–únor 1966, kat. č. 81; Jan Koblasa: Skulpturen, Bilder, Zeichnungen, Städtische Kunstgalerie Bochum, 5. 6. – 17. 7. 1966, kat. č. 4). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. M. Nešlehové (cit.: „[…] Obraz Velká láska s psíkem spadá do obsáhlého malířského cyklu Citový život, jímž se […] zabýval od února roku 1965. Podle umělcových vzpomínek začal na tomto díle pracovat od 21. března a dokončil je 5. dubna 1965 ‚s psíkem trpaslíkem‘. Velkoryse a expresivně pojatá malba se nese v dubuffetovském ironickém duchu. Se šmidrovským gustem autor proměňuje plošnou figurální zkratku v karikující siluetní cár, který zasazuje do světelnými akcenty prostoupeného temného prostoru. […].“ ).