Starosti

Obraz Starosti patří k raným a výrazně expresivním dílům Miloše Alexandra Bazovského, jednoho z nejvýznamnějších malířů slovenského umění, z jeho prvního vrcholného období. Kompozice zachycuje sedící postavu bači v tradičním oděvu ve chvíli odpočinku a zároveň meditace nad životními starostmi. Jeho robustní postava, mohutné ruce a skloněná hlava pod kloboukem se v obraze stávají symbolem těžkého života venkovského člověka. Na obzoru je vidět postava ženy s hráběmi, která se chystá poklidit poslední část úrody během žní, než se z oblohy spustí letní bouřka s krupobitím, kterou již ohlašuje temně modrá obloha v pozadí. Kontrastní barevnost obrazu podtrhuje psychologickou sílu výjevu a odkazuje k modernistickým inspiracím díla Marca Chagalla a Vincenta van Gogha. Bazovského tvorba byla úzce spjata s myšlenkou slovenské identity, kterou zobrazoval prostřednictvím motivů venkova, lidové kultury a života prostých lidí. Ve třicátých letech se vědomě odklonil od domácí romantické tradice, stavějící na idealizovaném a harmonickém obrazu soužití člověka s přírodou a jeho prací, jejímž hlavním představitelm byl zejména Martin Benka. Slovensko nezobrazoval v idylické podobě – naopak, prostřednictvím expresivního malířského jazyka usiloval o zachycení duchovní a mytické podstaty venkovského života, ale i jeho temnějších, často opomíjených stránek. Jeho malba tehdy získala expresivnější charakter s důrazem na psychologickou hloubku a sociální tématiku. Malba Starosti je ukázkovým příkladem tohoto směřování. Bazovský zde vyjádřil nejen osobní prožitek lidské tíže a práce, ale také obecně symbolický obraz slovenského venkova jako metafory lidského údělu i duchovní hloubky. Obraz byl prezentován na autorově výstavě (Miloš Bazovský: Životné dielo, Slovenská národná galéria, Bratislava, prosinec 1960 – leden 1961, kat. č. 61) a byl publikován v monografii (K. Vaculík: Miloš Alexander Bazovský, Bratislava 1967, obr. č. 31). Dílo pochází z významné slovenské sbírky Eleny Holéczyové, v jejíž rodině se nacházelo dosud. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Ing. M. Hosošem. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Bajcurové, CSc. (cit.: „[…] Figúra, polofigúra, jej výrez […] rezaný figurálny fragment v typickom oblečení sa stáva výrazným znakovým a kompozičným prvkom. Podtrhuje sa tak statuárne, hieratické vyznenie výjavu, ktoré je zároveň rytmizované diagonálnou kompozičnou skladbou, farebnosťou, spočívajúcou na redukcii farebnej škály, na prevalencii sýtych, zemitých tónov okrovej a hnedej, pastóznom maliarskom rukopise. […]“ ).