Těžba prostoru VII

Nakloněná rovina se rozevírá do hloubky jako topografická mapa převedená do fyzického reliéfu a postavená na kant – jako bychom laboratorní model krajiny nahlíželi skrz jeho vertikální řez. Kompozici přitom tvoří rytmicky rozmístěné vertikální struktury připomínající plovoucí stěny ve tvaru písmene L, jejichž vzájemné překrývání a pronikání vytváří komplexní prostorovou síť připomínající nekonečný labyrint, jenž nepředstavuje konkrétní místo, ale spíše abstraktní pole napětí. Poupě zde dotahuje princip, s nímž systematicky pracuje od studentských let: převést trojrozměrnou krajinu do axonometrického obrazu, který vnímání prostoru spíše dekonstruuje, než aby jej jednoduše zobrazil. Inspirací mu jsou průmyslově pozměněná území – lomy, přehrady, dálniční nadjezdy – místa s odlišným měřítkem, kde lidský zásah vtiskl terénu geometrickou logiku. Zdánlivě přesná mřížová struktura se při pozornějším pohledu rozpadá v sérii optických posunů. Barevné přechody od světle zelené k temné modři modelují konkávní prohlubně nikoli klasickým stínováním, ale rytmizovanou gradací tónů a systematickým vrstvením forem. Expresivita malířského gesta – viditelné nerovnosti, průsvity podkladu, nahromadění barevných vrstev – záměrně narušuje konstruktivní přísnost a odhaluje napětí mezi promyšleným plánem a jeho fyzickým provedením na plátně. Obraz tak funguje jako mentální průsečík kartografické abstrakce a tělesné zkušenosti malíře, jenž geometrii používá nikoli jako uzavřený systém, ale jako nástroj k uchopení neuchopitelné komplexnosti prostoru. Dílo z roku 2021 zachycuje Poupěte v okamžiku, kdy jeho formální jazyk dosahuje zralé rovnováhy mezi precizností a spontánností. Obraz byl vystaven na autorově výstavě Neuralscape, Telegraph Gallery, Olomouc, 24. 2. – 1. 5. 2022, a byl reprodukován v katalogu na str. 28. Majitel jej získal přímo z ateliéru umělce. Autenticita potvrzena autorem, jehož certifikát je přiložen.