Libuše

Zoubkova bronzová Libuše z roku 2002 představuje jedinečné propojení českého mytologického dědictví s autorovou charakteristickou poetikou protáhlých figur, inspirovanou antikou a tvorbou Alberta Giacomettiho. Socha vznikla jako součást triptychu Krokových dcer , v němž Zoubek ztělesnil postavy z nejstarších vrstev české mytologie – moudrého rodu, jenž podle pověsti předurčil osud českého národa včetně Libuše, zakladatelky Prahy. Monumentální výška a výrazně vytažené proporce figury evokují archaické božstvo, přičemž sochař pracoval s kontrastem mezi vertikalitou postavy a jejím pevným zakotvením v kruhovém podstavci. Původní vznik této kompozice sahá do roku 1998, kdy Zoubek vytvořil cementové verze později převedené do trvalého bronzového materiálu, což je proces, který reflektuje autorovu dlouhodobou praxi zkoumání různých médií a povrchových úprav. Dílo vzniklo v době, kdy se Zoubek již etabloval jako představitel české umělecké scény po roce 1989, a triptych Krokových dcer tak dokumentuje jeho návrat k národním tématům po desetiletích politicky podmíněných omezení. Libuše svou strohostí a monumentalitou zachycuje autoritativní sílu mytické panovnice, zatímco jemná modelace povrchu prozrazuje sochařovu dlouholetou zkušenost s materiálem a jeho osobitou schopnost vytvářet psychologicky působivé portréty historických postav. Dílo pochází z kvalitní slovenské sbírky. Majitel dílo získal přímo od autora, jehož certifikát je přiložen. Při konzultacích posouzeno Nadačním fondem Kmentová Zoubek a PhDr. P. Bregantovou, autorovou dcerou, jejíž certifikát je přiložen.