Příprava oběda

Vysoce kvalitní malba Příprava oběda vznikla během druhého pobytu Rudolfa Kremličky v Nizozemsku, kam v roce 1911 odcestoval díky Hlávkovu stipendiu. Během cesty navštívil nejen Amsterodam a sbírky Rijksmusea s díly starých mistrů, ale také holandský venkov a město Laren, kde se již v 19. století usadila umělecká kolonie. Právě zde se Kremlička inspiroval životem venkovanů a jejich každodenní prací, což zásadně ovlivnilo jeho tvorbu, a zájem o realistické, ale zároveň citlivě podané zachycení atmosféry se projevuje v představeném díle. Scéna zobrazuje starší pár připravující oběd u otevřeného ohniště v jednoduchém chudém interiéru. Jemná práce se světlem a tlumená barevnost v odstínech hnědé, okrové a modré podtrhují realistické pojetí, zatímco energické tahy štětce dodávají malbě živost a haptickou bohatost. Postavy uzavřené do sebe a otočené k divákovi zády posouvají střed kompozice do vnitřního prostoru u krbu. Kremlička byl skvělý pozorovatel a dílo svědčí o jeho smyslu pro celek i detail. Inspirace holandskými mistry, jakými byli Jan Vermeer, Pieter de Hooch či Jacobus Vrel, je patrná v důrazu na ztvárnění detailů běžného života a atmosféry interiéru s hrou světla přicházejícího z levé strany. Stejně jako se Vincent van Gogh ve své rané tvorbě zabýval studiemi chudých vesničanů v Jedlících brambor, také Kremlička se zajímal o drsný život venkovských obyvatel. Příprava oběda tak představuje důležitý doklad jeho raného tvůrčího období ovlivněného nizozemským pobytem, kdy se přikláněl k sociálnímu realismu a snažil se propojit věrné zaznamenání každodennosti s malířským experimentem. Kromě hlubokého humanismu malba naznačuje směřování k lyričnosti, která bude zaujímat důležité místo v jeho tvorbě od dvacátých let. Dílo bylo publikováno (V. Nezval: Rudolf Kremlička, Praha 1955, str. 10) a dosud bylo známé jen z černobílé reprodukce v autorově monografii (K. Srp: Rudolf Kremlička, Praha 2006, str. 49, obr. 45). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Obraz pochází z raného Kremličkova období, kdy rozvíjel silně realistický malířský přístup, odpovídající spojení dvou jeho vzorů vycházejících z žánrové malby, a sice Hanuše Schwaigera a z raného Vincenta van Gogha. Z obrazu je patrné, že Kremlička potřeboval pracovat podle živého modelu, že pro něj zůstávala prvotní bezprostřední smyslová zkušenost, kterou dokázal velmi osobitě převést do obrazu, jenž má zemité, výrazně rudimentální tvarosloví. […]“).