Růžové a bílé pivoňky

Honosná kytice navazující na Špálovo slavné modré období navýsost reprezentuje malířův preferovaný květinový motiv a výběr jeho oblíbených červnových květin – pivoněk. Špála si v průběhu let vytvořil stylově bohatý repertoár tohoto tradičního námětu a vždy ho umně transformoval do originálních kompozic v dobově moderní formě. Rozvinul tak plně osobitý přístup k malbě, čerpající z fauvismu, kubismu i expresionismu, který se projevil jak v rukopisu, tak i v barevnosti. Tímto ve svých dílech dosahoval silného napětí, které bychom v tradičním žánru nehledali. Primární důležitost pro něj měl stále kolorit, předně kontrast kobaltové modři a teplé červené, přičemž plné květy pivoněk v malovaném džbánku umístěném na vzorované dečce těmto experimentům naprosto vyhovovaly. Špála tuto ustálenou barevnost použil i tentokrát a divákovi jako bonus zprostředkoval emotivní zážitek odehrávající se na pozadí za zátiším. V něm jsou na stěně rozvěšené obrazy, celý interiér se tímto naklání a lomí, přičemž jediný statický a pevný předmět v tomto prostoru představuje váza s květinami. Celé vyobrazení tak doprovází výrazné pnutí vytvářející z díla dramatický divácký zážitek. Obraz je uveden v autorově soupisu díla (E. Burget / R. Musil: Václav Špála, soupis díla /1885–1946/, Praha 2002, str. 72). Špála mu dal vysvětlující popis „Růžové a bílé pivoňky ve džbánu (jen pivoň)“ a označil jej číslem 638 v jednoduché závorce. Jeho prvým majitelem byl dr. Fragner. Nyní kvalitní pražská poválečná sbírka. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Špálův svět se ocitl ve zřetelném pohybu. Vyvažoval stání a dění, řád a chaos. Díky těmto kontrastům vytvořil jedinečný obraz, jenž nás obohacuje o poznání další vrstvy autorovy senzibility, které dal jedinečnou výtvarnou podobu. Do jaké míry ji měl pod kontrolou, ukazuje drobný detail: zelený, ještě nerozkvetlý stonek pivoňky položený na stole, který proniká ze spodní hrany plátna. […]“).