Provensálská krajina

Mistrovsky zpracovaná, reprezentativní ukázka autorova jedinečného neoklasicismu z výtečného období přelomu 20. a 30. let výborně zachycuje lyrickou harmonii Kubínovy oblíbené francouzské krajiny. Ta pro něj znamenala nejen domov a útočiště po mnoho let jeho života, ale především nekonečný zdroj inspirace. Romantický výjev uzavírají obrysy nízkých Alp zahalených v mlžném oparu. Celá práce je vyvedena v umělcově typicky špičkovém malířském přednesu a vytříbeném koloritu. Neuvěřitelná je v obraze jeho práce s barvou, zejména s odstíny zelené, které rozvádí v nejširším možném rejstříku až do šedých a béžových valérů. Z díla je patrné, jak hluboce rozuměl Kubín místní přírodě a krajině, protože je dokázal zachytit s takovou citlivostí a něhou, že je jejich kouzlo téměř fyzicky hmatatelné. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „Coubine ztvárnil krajinu okamžiku, kdy je v přírodě všechno nehybné a kdy se člověk může těšit její prostou krásou. František Kovárna příznačně hovořil o tichu Kubínových obrazů, ‚abychom nejdříve chvíli mlčeli, abychom si uvědomili ticho a poznali, jaký je smysl a význam, sestup do ticha, a nalezneme jeho vlast v Provenci.‘ “).