Poetická práce Jihofrancouzský přístav vznikla ve výtečných 50. letech, jejichž druhá polovina byla pro tohoto výrazného solitéra ve znamení nové výtvarné metamorfózy, vyznačující se zjednodušením tvarů a dekonstrukcí objektů za účelem nalezení jejich nové vnitřní struktury. Janečka v tomto výrazově silném období upoutaly nevyčerpatelné možnosti soudobé vědy, jejíž nové poznatky přenesl do své osobité tvorby ve formě poetických alegorií skrytých v abstraktních podobách, v nichž mohl rovněž plně využít svých mimořádných technických schopností. Kompoziční skladba je umocněna jeho přirozeným citem pro hmotu a kolorit, jak je ostatně patrné na citlivém odstupňování barevných odstínů, které zintenzivňují obsah svébytného obrazu. Práce je uvedena v autorově soupise díla pod stejnojmenným názvem a číslem 9660. Při konzultacích posouzeno Ing. T. Janečkem, autorovým synem, a prof. J. Zeminou.