Dvůr v zimě II

Grafika Dvůr v zimě II z roku 1955 zprostředkovává Reynkovu charakteristickou intimní poetiku petrkovského statku, kde vytvořil syntézu reálného prostoru a duchovního rozměru všednodennosti. Technika suché jehly kombinovaná s barevným monotypem umožnila autorovi dosáhnout neopakovatelné atmosférické kvality, kdy mihotavé stopy rytí společně s jemnou barevností navozují dojem zasněného, téměř meditativního vidění zimní scenérie. V kompozici zachycující prostý výjev muže vedoucího vola ke chlévu se projevuje Reynkova schopnost transformovat banální událost venkovského života do roviny symbolického obsahu, v němž otevřená vrata naznačují přesah do transcendentální roviny a pečlivě kolorované ptactvo po pravé straně výjevu odkazuje k básníkovu vnímání zvířat jako tajemných bytostí propojujících člověka s božím řádem. Dílo spadá do autorova zralého tvůrčího období padesátých let, kdy se po zestátnění petrkovského statku věnoval téměř výhradně grafické tvorbě, která pro něj představovala útočiště před nepřízní doby a umožňovala mu realizovat osobitou spiritualitu zakotvenou v křesťanské tradici a sepětí s venkovským životem. Dílo je uvedeno v soupisu díla od Renaty Bernardi (Bohuslav Reynek, katalog, sv. 2, soupis díla, Brno 1992) pod číslem G371 i v soupisu díla Annick Auzimour (evidují devět exemplářů, z toho dva černobílé, tento je pravděpodobně desátý). Výtisky této grafiky jsou dnes součástí státních sbírek: Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou (G 10.003), Galerie umění Karlovy Vary (G 862), Galerie hlavního města Prahy (G-1477). Dílo bylo barevně reprodukováno v autorově monografii (P. Chalupa: Bohuslav Reynek /1892–1971/, Řevnice 2011, str. 352, v seznamu str. 392, č. 62). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a R. Vosičkou.