Dious I

Prezentované dílo zachycuje jeden z pohledů na rybník Dious u Krucemburku – místo, jež pro Zrzavého symbolizovalo celoživotní inspirační zdroj vzhledem k jeho silným rodovým kořenům v tomto kraji. Ve srovnání s rozměrnější a častěji reprodukovanou variantou Dious II nabízí tato práce intimnější pohled na krajinné zákoutí, k němuž se umělec opakovaně vracel. Lokální název vodní plochy, lidově odvozovaný od „božského oka Diova“, dodával místu tajemnou dimenzi konvenující s umělcovým sklonem k duchovnímu vnímání krajiny. Dílo vzniklo v období, kdy se Zrzavý po návratu z Francie zaměřil na českou krajinu, především na oblast Vysočiny, která mu poskytla nejen útočiště v těžkých válečných časech, ale také bohatý zdroj tvůrčí inspirace. Charakteristickými prvky kompozice – vodní hladinou, stromy s ladnými křivkami a osamoceným stavením – umělec mistrně propojil topografickou realitu s vlastní vnitřní vizí. Navzdory nevelkému formátu vyniká práce pozoruhodnou atmosférickou kvalitou a barevnou harmonií typickou pro Zrzavého tvorbu počátku čtyřicátých let. Silný emotivní náboj a jemná stylizace přírodních elementů dokládají umělcovo svrchované výtvarné mistrovství i v menších studiích. O významu tohoto námětu v autorově tvorbě svědčí fakt, že obě varianty Diousu byly prezentovány na jeho samostatné výstavě v Alšově síni Umělecké besedy v Praze na přelomu let 1940 a 1941, což potvrzuje ústřední postavení krucemburských motivů v Zrzavého válečném díle (Jan Zrzavý, Výstava obrazů, Alšova síň Umělecké besedy, Praha, 8. 12. 1940 – 6. 1. 1941, kat. č. 2). Na stejnou přehlídku zařadil Zrzavý i práci Dious II. Na rubu díla se nachází na ochranném kartonu autorský přípis s podpisem, názvem a datací. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Své náměty nacházel na Českomoravské vysočině, která oživila jeho zájem o bezprostřední smyslový vjem. Na tomto obraze okamžitě zaujme světelná atmosféra, její potemnělý, zešeřelý stav, který proniká celým vyobrazením, určuje jeho silný emotivní dopad. […] Máme tak skvělou ukázku souběhu aktuálního stavu Zrzavého práce a návaznosti na její nejvnitřnější kořeny z období před rokem 1914. […]“).