Jarní stráně

Oldřich Blažíček se v malířské a natěračské dílně svého bratra Vincence v Bobrové vyučil roku 1904 a již o rok později s ním pracoval na zámku v Moravci. Zde měl to štěstí blíže poznat hraběte Gabriela Gudenuse, jehož Blažíčkův talent natolik zaujal, že mu poskytl doporučení i pravidelnou měsíční apanáž, díky níž mohl mezi lety 1906–1909 studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Již tehdy měl za sebou zajímavé malířské pokusy (oponu pro divadelní spolek Pokrok v Horní Bobrové či kopii Ženíškova slavného díla Oldřich a Božena), které svědčily o jeho talentu. Vzácný autorský přípis na rubu představovaného díla prokazuje, že se jedná o práci, kterou vytvořil v době svých studií na Uměleckoprůmyslové škole, kde mj. navštěvoval ateliéry Karla Vítězslava Maška, Jana Preislera či Jakuba Schikanedera, u nějž absolvoval malbu v plenéru. Možná právě pod vedením Jakuba Schikanedera tak mohl vzniknout i tento obraz, vzácně rozšiřující portfolio Blažíčkových juvenilií. Ještě o něco starší krajinomalba Myslivna Na Sejkoři u Lomnice (1904) má podobně jako toto dílo své kořeny v odkazu Mařákových žáků, Aloise Kalvody či Antonína Slavíčka. Jarní stráně zachycují pohled na liduprázdnou zvlněnou krajinu, rozdělenou na dvě nestejné části polní cestou a dále členěnou pruhy mezí a jimi vymezenými pásy políček. Krajinný výsek je pravděpodobně zabírán z návrší, a tedy z relativně výrazného nadhledu. Jedná se o obraz z doby formativní, což se projevuje i v jeho celkovém koloritu, který dosud pracuje se syntézou valérů zelení, na rozdíl od později ustálené dominující zemitosti. Máme možnost setkat se zde s prací po všech stránkách pozoruhodnou, sběratelsky vzácnou a umělecky hodnotnou, která je ojedinělou sondou do záhy vyzrálého autorova talentu. Při konzultacích posouzeno PhDr. N. Blažíčkovou-Horovou a PhDr. E. Havlovou, autorkami Blažíčkovy monografie a soupisu díla, do jehož elektronické podoby bude představovaný obraz zařazen.