Červená továrna

Industriální krajina dolu Anna s dominantním komínovým vodojemem a kuželovitým kopcem v pozadí pochází z palety vyhledávaného malíře Vlastimila Beneše. Méně obvyklé velkoformátové provedení nám umožňuje si v plných doušcích vychutnat jeho precizně zvládnutý malířský přednes, jenž staví na barvě jakožto poetizujícím prvku. Sytě rudý areál továrny, rozehrávající celou škálu geometrizujících tvarů, působí optimistickým, hravým, ale i mírně nostalgickým dojmem. Beneš, jenž neměl daleko k civilistnímu cítění Skupiny 42, nás prostřednictvím plátna zavádí do těžbou zasažené krajiny, která je však plná klidu a harmonie. Přestože autor nebyl absolventem žádné z vysokých uměleckých škol, jeho talent byl nesporný a velmi záhy i patřičně oceňovaný. V roce 1957 se připojil k umělcům skupiny Máj 57, v rámci níž spolu s Richardem Fremundem, Zbyňkem Sekalem, Robertem Piesenem a dalšími bojoval uprostřed režimního dogmatismu za moderní výrazové prostředky. Sám dospěl k vlastní typické stylizaci a prostorové kompozici ovlivněné renesancí, kubismem, ale i lidovým uměním. Z jeho krajin doslova sálá řád a jakési bezčasí, doplňující křehce vystavěné výjevy bez lidí, avšak s jejich velmi jasně patrnou stopou. Sběratelskou hodnotu předloženého díla umocňuje jeho prezentace na autorově samostatné výstavě v Brně (Vlastimil Beneš, Obrazy, sochy, loutky, Dům města Brna, 12. 2. – 14. 3. 1982, kat. č. 13) a na výstavě v Galerii KODL (Svět Vlastimila Beneše, Praha, 21. 9. – 8. 10. 2021, reprodukováno v katalogu na str. 63, obr. 60). Reprodukci lze nalézt též v autorově monografii (J. Baleka, Praha 1999, str. 55, obr. 65, pod názvem Důl Anna (červený)). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. A. Strnadlovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.