Blatouchy

Šťavnatá malba ohlašující konec chladných dní vyniká všemi výtvarnými atributy, jež jsou pro tvorbu Václava Špály typické. Jedná se v prvé řadě o téma zátiší a především o květinový motiv, který Špálu naplňoval uklidňujícím dojmem a jejž zároveň dokázal neúnavně variovat v nekonečných kombinacích. Často volil výrazné květy pivoněk a aster, k nimž jako určitý protipól vytvářel obrazy s konvalinkami nebo blatouchy. Jasně žluté květy této trvalky, které se ve volné přírodě objevují s příchodem jara – někdy koncem března, ale většinou od poloviny dubna do konce května na vlhčích místech, mokrých loukách, úvozech i podél cest či okrajích rybníků –, zasadil do jednoduchého džbánku, umístěného na charakteristickou karpatskou deku. Tím výrazně rozehrál smyslové bohatství středu obrazu, který má jasnou světelnou hodnotu, v němž se bohatá záplava květů vymezuje vůči svému okolí a strhává na sebe veškerou pozornost. Džbánek s malovaným motivem chrp je rafinovaně umístěn na samý okraj spodního rámu plátna, téměř jako by pro sebe neměl žádný prostor, a v jeho pozadí je znázorněn krajinný výsek, oblíbený prvek, se kterým se setkáváme v autorových plátnech již od konce dvacátých let. Sytě modře probarvená klidná hladina rybníka u Pardubic, jak toto místo malíř označil ve svém osobním soupise, pak plynule přechází v nízké kopečky a dynamicky traktované nebe, takže celkově pozadí, i přes střídání rukopisů, působí jako jednolité volně ubíhající pole.

Na blindrámu je uvedeno číslo 1172 ve dvojité závorce a pod stejným označením je obraz veden i ve Špálově soupisu díla (E. Burget / R. Musil: Václav Špála, soupis díla (1885–1946), Praha 2002, str. 108) s autorským názvem Blatouchy, vzadu rybník od Pardubic / 3. 5. 1939 / majitel Hromádka. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Špálova zátiší tudíž vždy uchvacují svou komplexností, propojující daný námět a malířské provedení. […]“).