Pletoucí žena

Mimořádně kvalitní portrét, zachycující dámu při její oblíbené kratochvíli v intimní atmosféře ničím nerušeného klidu, vznikl nejen v Karsově velice silném tvůrčím období, ale i v jeho šťastné životní etapě. Tento česko-francouzský výtvarník tehdy nabyl mezinárodního uznání a proslulosti, účastnil se mnoha významných výstav a pohyboval se ve společnosti představitelů pařížské avantgardy. Pletoucí žena, zachycující pravděpodobně Karsovu manželku Noru, je výsledkem jeho bravurní syntézy, v níž se snoubí neoklasicistický styl s jedinečným fauvistickým pojetím. Také díky tomu se stal velmi žádaným portrétistou, jenž se tohoto úkolu chopil s ohromnou svědomitostí. Přestože v tomto období jeho tvorba snese srovnání s Henrim Matissem, Kars více pracoval s prostorem, což prozrazuje jeho mnichovské vzdělání. V podobizně dámy s jehlicemi v rukou, soustředěné na své hladce a obrace, se autorovi podařilo jasnou a čitelnou formou zachytit její nenucenost a vnitřní vyrovnanost při chvíli siesty. Harmonická práce oproštěná od dramatického napětí a zbytečných detailů přesně odráží jeho celoživotní vztah ke skutečnosti, kterou nikdy zcela neopouštěl a již vnímal s velkou citlivostí a zaujetím. Dílo bylo reprodukováno v knize École de Paris a čeští umělci v meziválečné Paříži: Kars, Coubine, Eberl (A. Pravdová, Praha 2022, str. 53, obr. 44). Významná pražská sbírka. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[…] Jiří Kars tu dokonale rozehrál svou tlumenou, jemně melancholickou poetiku, tak přesně charakterizující jeho malířskou osobnost. […]“).