Stojící dívčí akt

Tento vskutku raritní obraz z Kubínova vrcholného francouzského tvůrčího období vyniká neobyčejně jemným malířským přednesem, jenž je nadto podtržen decentním koloritem. Citlivě zrcadlí autorovu touhu po harmonii a zachycení ženské noblesy, ladnosti a něhy. Modelka se k diváku otáčí zády a s téměř lyrickou zasněností se k němu otevírá pouze ladným vytočením hlavy a subtilním gestem ruky skryté za zády. Byla to právě lidská figura, která posloužila Kubínovi jako přechodový můstek od kubo-expresionistické tvorby předválečné k osobité variantě poválečného neoklasicismu. Plátno je demonstrací malířského mistrovství, jakož i nadání pro sochařskou modelaci a až ingresovskou čistotu a idealismus. Jistá podobnost s dílem tohoto francouzského mistra není náhodná. Originalita Kubínova klasického projevu totiž spočívá právě ve skutečnosti, že – na rozdíl od svých souputníků – k němu nedospěl skrze Pabla Picassa či Andrého Deraina, ale skrze vlastní studium mistrů (krom Jeana Augusta Dominiqua Ingrese např. Nicolase Poussina či Jacquesa-Louise Davida). Jistý pendant k obrazu můžeme spatřovat například v Sedícím aktu ze sbírek Národní galerie v Praze datovaném do roku 1926, který se vyznačuje obdobným intimním vyzněním a snahou o vytvoření ideální formy. Dílo bylo reprodukováno v knize Anny Pravdové (École de Paris a čeští umělci v meziválečné Paříži: Kars, Coubine, Eberl, Praha 2022, str. 80, obr. 76). Zároveň by se mohlo jednat o obraz označený jako Akt a datovaný do roku 1924, jenž byl prezentován na Kubínově samostatné výstavě v Praze (Souborná výstava Otakara Kubína, Obecní dům města Prahy, listopad 1934, kat. č. 47) a pocházel z majetku významného pařížského sběratele a obchodníka s uměním Adolfa Baslera. Významná pražská sbírka. Při konzultacích posouzeno PhDr. R. Michalovou, Ph.D., a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza prof. J. Zeminy (cit.: „[…] Obraz má všechny přednosti Kubínova stylu z doby, kdy se stal jedním z předních reprezentantů francouzského neoklasicismu – pevnost a jemnost, jasnost a vyrovnanost. […]“).