Posuňte svůj
Artslimit!

Položka č. 167 
Item
Prodáno

Václav Brožík

Polyxena z Lobkovic chránící Slavatu a Martinice

olej na plátně
1892
signováno
87 x 146 cm
Odhad: 2 000 000 Kč - 3 000 000 Kč
Vyvolávací cena: 1 200 000 Kč
Dosažená cena:
2 500 000 Kč
Navzdory vysokému pracovnímu vytížení a především zdravotním potížím poslední dekády svého velmi plodného života dokázal Václav Brožík v této době zvládnout kromě řady portrétů významných osobností i velké mnohofigurální kompozice historického žánru – prokazuje to kromě tohoto díla mj. i přímá objednávka na jiný rozměrný obraz, a to od samotného císaře Františka Josefa I. k padesátiletému jubileu jeho vlády. Představované plátno svou tematikou můžeme, podobně jako dobová výtvarná kritika, považovat za pokračování monumentální malby Defenestrace z přelomu let 1889 a 1890. V porovnání těchto dvou kompozic se zde nejedná o takové dějové drama, lze si však živě představit, jaké pohnuté události tu také musely předcházet. Hlavními aktéry jsou zde pánové Vilém Slavata a Jaroslav z Martinic, jimž byl poskytnut azyl po vyhození z okna české kanceláře. Poté, co byli pro jistotu vyzpovídáni svatovítským kanovníkem Ctiborem Kotvou, se jich ujala Polyxena z Lobkovic, rozená z Pernštejna, rozhodná zástupkyně katolické strany a manželka v ten moment nepřítomného Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic, tehdejšího nejvyššího kancléře. Polyxena oba místodržící přijala jako své hosty a stavovským vzbouřencům je odmítla vydat – na obraze je zachycena v okamžiku, kdy povstalce rozhodně odmítá, zatímco zranění místodržící v zadní místnosti s rozechvěním očekávají svůj osud. Celý výjev vychází ze Slavatových Pamětí a snaží se být historicky co nejvěrnější – oproti Pamětem je výjev sice o něco dramatičtěji vylíčen, ovšem nezapře především dokonalou autorovu znalost dobových rekvizit i portrétní vystižení konkrétních historických osob nacházejících se v zástupu povstalců. Náročný a pečlivý proces, který vždy vedl k většímu dílu s historickou tematikou, je prokazatelný i zde. Kromě studií jednotlivin tak známe i varianty tohoto výjevu. Jedna o něco menší se kupř. nachází ve sbírkách Galerie výtvarného umění v Ostravě (inv. č. O 1165). Oproti této variantě v předkládaném díle autor výrazněji propracoval především interiér, ve kterém se scéna odehrává – přidal okno, koberec či obrazy, zároveň dopiloval charaktery a gestikulaci jednotlivých postav. Autenticitu díla potvrzuje i jeho vystavení na Jubilejní výstavě výtvarného odboru umělecké besedy (1913) a reprodukování v časopise Zlatá Praha (1912–1913, roč. 30, č. 30, str. 358). Prezentováno v kvalitní adjustaci ve stavu před restaurováním. Při konzultacích posouzeno Mgr. M. Dospělem, Ph.D., a prof. R. Prahlem, CSc. Přiložena odborná expertiza PhDr. Š. Leubnerové.