Commedia dell'arte proniká do tvorby Františka Tichého již mezi lety 1937–1938. Původně pochází z prostředí renesanční Itálie, největší obliby však dosáhla v polovině 17. století. Kočovné divadelní spolky commedia dell'arte ovlivnily dramatiky a herce téměř všech evropských zemí, kam doputovaly. Navzdory tomu, že se jednalo o improvizované divadlo, bylo postaveno na pevných základech a ustálených charakterech postav. Ty byly navíc v každé hře snadno rozpoznatelné, protože je reprezentovaly typické kostýmy a masky. Před začátkem vystoupení se většinou jen dohodla základní osnova děje, zápletka a konec, a vše ostatní bylo v rukou zkušených herců. Commedia dell‘arte byla považována za nízké umění, a stála tudíž v opozici proti oficiálnímu divadlu. To bylo důvodem, proč neztratila popularitu ani u avantgardních dramatiků a umělců. U výtvarníků pak dosáhla podobné oblíbenosti jako cirkus. V polovině dvacátých let se o commedia dell'arte v tomto duchu zmiňuje i významný básník a představitel literárního surrealismu Vítězslav Nezval. Lze tedy předpokládat, že podobný význam měla i pro Františka Tichého. Monochromně laděný kvaš v kombinaci s tušovou kresbou dodává dílu poetický nádech a zároveň působí jako přímo vystřižený z lehce osvětlené divadelní scény. Pravděpodobně se jedná o velmi oblíbené postavy Kapitána, představitele vecchi (starších pánů), a Harlekýna, představitele zanni (sluhů), což lze vyčíst z kapitánovy masky s dlouhým nosem a harlekýnova kostýmu. Na rubové straně je papír označen autorským přípisem – názvem díla Commedia dell'arte. Dílo pochází z významné pražské sbírky. Při konzultacích posouzeno doc. T. Winterem, Ph.D., a prof. J. Zeminou. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.