Posuňte svůj
Artslimit!

Položka č. 112 
Item
Prodáno

Bohumil Kubišta

Zátiší s citróny

olej na plátně
1909
signováno
65 x 80 cm
Odhad: 30 000 000 Kč - 50 000 000 Kč
Vyvolávací cena: 18 000 000 Kč
Dosažená cena:
19 600 000 Kč

Obraz Zátiší s citróny pochází z období pražského intermezza mezi dvěma Kubištovými pobyty v Paříži v letech 1909 a 1909–1910. Koncem srpna se Kubišta vrátil z Paříže do Prahy, aby mohl referovat o „výzvědné misi“, za kterou se skrývala snaha mladých navázat užší kontakt s francouzskými umělci a zejména těmi, kteří vystavovali pod vedením Henriho Matisse na Salonu nezávislých. To se nakonec podařilo, a tak se ihned po návratu sešel s Vincencem Benešem a Emilem Fillou, aby probrali možnost výstavy francouzských umělců v Praze. K výstavě dal nakonec svolení i Mánes, a tak se vše dalo do pohybu. Organizací byl ovšem pověřen v Paříži usazený malíř Strimpl (a posléze Antonín Matějček). Kubišta své vyřazení z příprav výstavy nesl velmi těžce; po mnohých žádostech a za veliké pomoci přátel se mu podařilo se ke konci prosince 1909 podruhé do Paříže dostat a zapojit se alespoň do psaní úvodního slova do katalogu; většina příprav již byla tou dobou totiž hotova. Jedním z důvodů, proč Kubišta nesl těžce své vyloučení z organizace tohoto projektu, byl výběr umělců. Ne že by Kubišta Matějčkovi přímo nevěřil, ale sám se velice angažoval již při své první návštěvě a kromě mnohých kontaktů, které navázal, navštívil i pařížské výstavy mnohých významných umělců; byl tedy pevně přesvědčený o tom, kteří umělci by na výstavě rozhodně neměli chybět. Mezi nimi byl pravděpodobně i Paul Cézanne (který nakonec bohužel zastoupen nebyl), jehož výstavu v Paříži navštívil a jenž jeho analytickou mysl okouzlil svou stavebností a specifickým systémem barevné modelace. Právě jím je inspirována série zátiší z roku 1909 (Zátiší s pivoňkami, Zátiší, Zátiší s modrým džbánem a Zátiší s citróny), která vznikla nejspíš ihned po návratu z první návštěvy Paříže. Pro Kubištovo okouzlení Cézannem máme hned několik dokladů. Zaprvé jeho dopis strýci z roku 1909, kde se o Cézannově výstavě přímo zmiňuje, a poté vyčerpávající studii, kterou o umělci napsal do Noviny III při svém druhém pařížském pobytu v roce 1910. Oproti Cézannově vzdušnosti však Kubišta staví přísný analytický a přesně definovaný kompaktní objem a dále také vyhrocenou barevnost vycházející velice pravděpodobně z Utitzovy teorie účinnosti kontrastu komplementárních barev, kterou se zabýval. Právě do maxima vyhnaný barevný kontrast vytváří v obraze zvláštní druh exprese, který lze připsat Kubištovi jako jeho samostatný poznatek. Středobod tohoto kontrastního vztahu v obraze pak můžeme spatřovat ve spojení svítivě žluté a temně fialové. Dalších několik odlišností od Cézanna můžeme vidět i v kompoziční skladbě. Kubišta se rozhodl zátiší otevřít do prostoru, který ještě podpořil perspektivními úběžnicemi na roh postaveného stolu. Podobě jako pro práci s barvou i pro práci s kompozicí měl Kubišta ideového inspirátora, a to konkrétně Karla Wynekena a jeho spis Der Aufbau der Form. Kubišta byl hluboce přesvědčen, že tvorba moderního obrazu má duchovní podstatu a že poznáním zákonů a pravidel tvorby a jejich rozklíčováním dokáže „přivésti malířství na tvůrčí výši“, jak píše Matějček ve sborníku Život a osobnost Boh. Kubišty ve vzpomínkách současníků. Obraz je tedy ukázkou a důkazem tohoto usilovného umělcova hledání a bádání a zároveň jedním z vrcholných děl jeho (mezi)pařížského období. Byl velmi často reprodukován v monografiích Bohumila Kubišty, v katalozích jeho samostatných výstav i v mnoha odborných studiích. Nejvýznamnější jsou tyto: F. Kubišta: Bohumil Kubišta, Brno 1940, obr. 20; F. Kubišta: Bohumil Kubišta, Prameny, 1941, obr. 15; Pestrý týden 19, 2. 9. 1944; Výtvarná práce 5, 1957, str. 5, katalog souborné výstavy Bohumila Kubišty, Mánes, Praha, září–říjen 1960, str. 12 a 13; Bohumil Kubišta, Korespondence a úvahy (ed. F. Čeřovský / F. Kubišta), Praha 1960, obr. 23; M. Lamač: Úsilí o syntézu v díle Bohumila Kubišty, Umění 10, 1962, str. 43; M. Lamač: Moderne tschechische Malerei, Artia, Praha 1967, obr. 18, str. 40; M. Nešlehová: Bohumil Kubišta, Odeon, Praha 1984, obr. 50, str. 62, kat. č. 112; M. Lamač: Osma a Skupina výtvarných umělců, Odeon, Praha 1988, obr. 130, str. 136; K. Srp: Zářivý krystal, Galerie výtvarného umění v Ostravě, 2014, str. 140, obr. 97. Při konzultacích posouzeno doc. M. Rakušanovou, Ph.D., a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Volba barev pozadí měla svůj význam, předurčovala barevnost předmětů, které s pozadím bezprostředně souvisely, jednak růžového džbánu, jednak žluté drapérie, tzn., že Kubišta na pozadí rozvinul triádu základních barev, které lomil do jemnějších odstínů. Před takto vystavěnou scénou, ve které kontrastoval pevný tvar džbánu s téměř beztvarou drapérií, rozvinul samotné zátiší […]. Kubišta v roce 1909 uskutečnil několik zátiší, toto lze z hlediska barevného a kompozičního považovat za jedno z nejvýraznějších, vedle Zátiší (1909), na němž stojí výrazná lampa. Prostorové řešení Zátiší s citróny již naznačovalo autorovu cestu k jeho specifickému pojetí kubismu. […]“).

Samostatné výstavy: • Praha 1920 – Posmrtná výstava Bohumila Kubišty, Krasoumná jednota (Dům umělců Rudolfinum), 8. 2. – březen 1920 (kat. č. 13) • Hradec Králové 1920 – Posmrtná výstava Bohumila Kubišty, Městské průmyslové muzeum, 1. 5. – 26. 5. 1920 (kat. č. 4) • Brno 1922 – Bohumil Kubišta, Uměleckoprůmyslové muzeum, 22. 1. – 27. 2. 1922 (kat. č. 13) • Brno 1940 – Soubor obrazů a kreseb Bohumila Kubišty, Pavilon Aleš, 8. 9. – 29. 9. 1940 (kat. č. 12) • Praha 1960 – Dílo Bohumila Kubišty, Mánes, 18. 9. – říjen 1960 (kat. č. 57) • Hradec Králové 1964 – Bohumil Kubišta 1884–1918, Krajská galerie, 11. 10. – 8. 11. 1964 (kat. č. 18) • Karlovy Vary 1969 – Bohumil Kubišta. Výběr z díla, Galerie umění, 15. 6. – 27. 7. 1969 (kat. č. 12) • Louny 1984 – Bohumil Kubišta, Výstavní síň Luna, 6. 10. – 4. 11. 1984 (kat. č. 11) • Litoměřice 1992 – Bohumil Kubišta 1884–1918, Severočeská galerie výtvarného umění, 19. 11. 1993 – 17. 1. 1993 (kat. č. 16) • Praha 1993 – Bohumil Kubišta 1884–1918, Národní galerie, Valdštejnská jízdárna, 25. 2. – 30. 5. 1993, (kat. č. 35) Kolektivní výstavy: • Brno 1957 / Praha 1958 – Zakladatelé moderního českého umění, Dům města Brna a Jízdárna Pražského hradu, 2. 3. – 31. 3. 1958 (mimo katalog) • Praha 2007 – Vzpomínka na Aventinskou mansardu Otakara Štorcha-Mariena, Galerie Zdeněk Sklenář, 6. 11. – 30. 11. 2007 (bez katalogu)