Zátiší s ovocem

Osobitý obraz významného výtvarníka Bohumila Eliáše, který se zapsal do českého a světového kontextu ateliérového skla 20. století jako nezaměnitelná osobnost, pochází z počátku 60. let, která lze v rámci autorovy kariéry označit za jedno z jeho nejsilnějších a nejkvalitnějších období. Po studiu na Střední průmyslové škole sklářské v Novém Boru přišel mladý umělec do ateliéru monumentální malby a skla Josefa Kaplického, kde se vzdělávali protagonisté skleněné plastiky, a přestože se určujícími v jeho dalším směřování stala až sedmdesátá léta, zejména realizace v sakrální architektuře, podstatu Eliášovy tvorby tvořilo již od počátku neustálé experimentování a kombinování různých technik a rozvíjení jeho malířského a kreslířského nadání v charakteristickém expresivním projevu, který nadále ustálil podstatu jeho budoucích prací. V mnoha aspektech dobově aktuální Zátiší s ovocem působí velice přesvědčivě svojí uvolněnou malbou a výborně dokládá, jakým způsobem Eliáš uchopil klasický žánr zátiší, a přesto si i nadále udržel charakteristický odstup dokládající hledání vlastního výrazu. Dílo plně respektuje vysokou řemeslnou úroveň vycházející ze sklářské tvorby a poukazuje na Eliášovu celoživotní inspiraci výraznými abstrahujícími strukturami. Hodnotu umocňuje původ z autorovy pozůstalosti a reprodukování v jeho monografii (S. Hošková: Eliáš – Sklo, obrazy, kresby, Praha 1994, repro. 45). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.