Dvě přítelkyně

Od 80. let 20. století, po rozmachu konceptuálního umění, se v českém prostředí opět začíná prosazovat tradiční technika malby, avšak s novým, postmoderním vyzněním, za což lze vděčit mj. i Tomáši Císařovskému. Počátky jeho tvorby se nesly v duchu neoexpresionismu a italské transavantgardy, posléze začal zkoumat narativní schopnosti malby, které v některých cyklech kombinoval s textem. Jeho čistá a osobitá malba se stala jedním z pilířů pro další generace českých malířů vyznávajících malbu jako svébytné, plnohodnotné médium. Císařovský je oceňován i mezi sběrateli a prestižními institucemi, což dokládá dlouhý seznam samostatných výstav nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Ve své tvorbě často vychází z fotografie, jejíž statičnost a dvojrozměrnost se do výsledných obrazů promítá a bývá umocňována prostým jednobarevným pozadím. Figury se tak ocitají ve vzduchoprázdnu, jako by byly vytrženy z kontextu. Stejně působí i dvě nahé ženské postavy na předloženém obraze Dvě přítelkyně, které společně relaxují v jednolitém šedozeleném prostoru. Jejich sytě oranžová těla jsou monochromně, nicméně plasticky a hladce modelována, mohou tak působit spíše jako sochy. Jedná se o hravý, uvolněný obraz a překrásnou ukázku Císařovského recentní tvorby. Při konzultacích posouzeno T. Císařovským, autorem obrazu.