Velké prádlo

Honsovo dílo obecně charakterizuje chuť, se kterou už jako mladý umělec pocházející ze starého selského rodu tvořil. Tematicky byl vždy bytostně spojen s malebností české vesnice, v jejímž zachycení se dá jen těžko nepostřehnout vliv Antonína Slavíčka a jeho stylu před rokem 1905 – blízké je nejen celkové kompoziční členění, ale i důraz na plenérové vyznění malby či barevná škála dosahující až naturalistické zemitosti. Představovaný výjev pravděpodobně zobrazuje buď Běstovice u Chocně, kde Honsova rodina žila od roku 1881 a kam se často vracel, či některou z vesnic v Podorlicku, Řetovou nebo Horku. Navzdory možným reminiscencím ostatních Mařákových žáků v Honsových obrazech, ať už to je zmíněný Antonín Slavíček, nebo kupř. František Kaván jakožto dvě nesilnější osobnosti své generace, je nutno na jeho tvorbu nahlížet jako na zcela osobitou a autentickou, tuto konkrétní práci nevyjímaje. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D.