Sluncem zalitá a velmi pozitivně působící krajina Františka Kavána zobrazuje v jeho charakteristickém rukopise prostý výjev nahlížený trochu nezvykle z meze při cestě, která se stala autorovým oblíbeným motivem a jejíž diagonála nořící se do nitra obrazu určuje i zde jasné kompoziční schéma. To je vyvažované mírně svažitým horizontem, nad nímž bují letní oblaka. Není sice zcela jasné konkrétní místo, které zde Kaván zachytil, ovšem mohlo by se jednat o vrch Veliš v bezprostřední blízkosti Jičína. Nedaleko se nacházející obec Libuň, jejíž okolí autora silně inspirovalo již od počátku 20. let, by tuto lokaci mohla podpořit. Prezentováno ve vkusné původní adjustaci. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D.