Posuňte svůj
Artslimit!

Položka č. 196 
Item
Prodáno

František Kupka

Vzdor – Černý idol

barevný lept s akvatintou na papíře
1900–1903
signováno
34 x 34 cm
Odhad: 400 000 Kč - 600 000 Kč
Vyvolávací cena: 200 000 Kč
Dosažená cena:
850 000 Kč
František Kupka se zde prostřednictvím vzácné grafiky, vydané v nákladu dvaceti listů, představuje jako autor s východisky blízkými okultismu a spiritismu, se kterými se seznámil již ve Vídni v poslední dekádě 19. století. Tato akvatinta, patřící zároveň do cyklu čtyř grafik s názvem Cesta ticha (Lekníny / Počátek života, Cesta ticha I a II a Vzdor – Černý idol), jenž je považován za jeden z hlavních Kupkových přínosů symbolismu, je jednou z více verzí tohoto výjevu provedených nejen v grafickém médiu, ale např. i v pastelu. Název cyklu má svůj zdroj ve spise teosofky Heleny P. Blavatské (La Voixdu Silence, 1889) – lze ho proto vnímat jako jakési vizuální memento moderního člověka, který by se jeho prostřednictvím mohl obrátit nejen k velkým kulturám starověku, ale také k zákonům kosmického universa. Je tak určitým nástrojem teosofie, která má člověku pomoci překonat fyzický svět do sféry duchovní, kde lze teprve nalézt tajemství lidské existence. Zásadním literárním zdrojem Kupkova Vzdoru – Černého idolu je báseň Edgara Allana Poea s názvem Dream-Land z roku 1844, vyprávějící o poutníku v krajině, které dominuje Eidolon (v řeč­tině idol či fantom) zvaný též Noc, jenž sedí vzpřímeně na trůnu. V teosofii zaujímá Eidolon roli astrálního dvojníka lidské bytosti – tato grafika tak ve zkratce představuje jednu z páteřních myšlenek celé teosofické koncepce. Antické a egyptské umění, jehož vliv je zde také znatelný, zároveň inspirovalo Kupku k obrazům s historickou tematikou, které rovněž uplatnil kupř. ve slavných ilustracích k encyklopedii Élisého Recluse s názvem Člověk a Země. Grafika byla opakovaně publikována v odborné literatuře (kupř. L. Vachtová: František Kupka, Praha 1968, str. 227, kat. č. 21; M. Rowell / E. Billeter, ed.: Frank Kupka 1871–1957, Zürich 1976, obr. č. 3B; M. Lamač: František Kupka, Praha 1984, repro. č. 3; J. Anděl / D. M. Kosinski, edd.: František Kupka, průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas 1997, Wolfburg 1998, Praha 1998, str. 45). Hodnotu tohoto konkrétního grafického listu dále zvyšuje jeho původ ve slavných sbírkách Jindřicha Waldese. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. E. Havlovou, kurátorkou a autorkou výstavního katalogu František Kupka – legionář a vlastenec (Museum Kampa, 2018–2019). Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa.